Na souboru asi 200 plakátů, kreseb, maleb, dekorativních prací, knih a fotografií zkoumala výstava Alfons Mucha: Art nouveau a utopie šest tváří tohoto umělce. První oblast se věnovala Muchovi jako bohémovi (a Čechovi) v Paříži, další z oblastí přiblížila tvůrce „le style Mucha“, ostatní části výstavy Muchu představily jako kosmopolitu, mystika, vlastence a v neposlední řadě také jako umělce a filozofa. Skrze tyto aspekty zobrazí výstava vývoj Muchy jako umělce, ale také jako člověka, který žil v jedné z nejbouřlivějších dob evropské historie.
Výstava sledovala vliv Muchových českých kořenů a jeho zanícený vztah k vlasti ve všech aspektech jeho kariéry. Přiblížila divákům jeho život a dílo od raných pamfletů a časopiseckých ilustrací podporujících vlastenecké organizace v Ivančicích, přes chudobná léta, která strávil jako outsider francouzského establishmentu v Paříži, a následné období slávy, které nastalo po jeho průlomovém úspěchu plakátu Gismonda pro Sarah Bernhardtovou, až po roky strávené přípravou a prací na Slovanské epopeji, svém mistrovském díle. Expozice zkoumala způsob, jakým se Muchova láska k vlasti a utopistické ideály projevovaly ve všech jeho dílech napříč jeho uměleckou kariérou. Zároveň také zobrazila Muchovo přesvědčení o inspirativnosti a univerzálnosti umění a jeho schopnosti promlouvat k lidem. Výstava zprostředkovala divákům Muchovu vizi, že skrze sílu umění má možnost směřovat své úsilí k duchovnímu sjednocení Slovanů a nakonec i celého lidstva.
Tato výstava byla rozdělena do šesti tematických sekcí a doprovodila ji velkoplošná projekce pláten cyklu Slovanské epopeje (1911–1928) či interaktivní výstava výběru ilustrovaných knih.