Jednalo se o první významnou výstavu prací Alfonse Muchy ve Španělsku. Byla zorganizována ve spolupráci s nadací Fundacio La Caixa.
Výstava zkoumala aspekty Muchova umění ve vztahu ke čtyřem všeobecným tématům – divadlu, kráse, tajemnu a modernitě. Zabývala se také čtyřmi specifickými aspekty Muchovy tvorby, které široký záběr jeho práce ilustrují:
Metropole jako jeviště
Přestože Mucha ve svých dílech nabízel idealizovanou vizi přírody, pracoval v městském a kosmopolitním prostředí v době, kdy byla Paříž středobodem mezinárodní kultury a průmyslu. Světová výstava v Paříži v roce 1900 předznamenala mezinárodní expanzi „stylu Mucha“ a představila jeho práci evropskému a americkému publiku.
Fotografie jako nástroj i umění
Mucha byl vynikajícím fotografem a užíval tuto formu jako kompoziční pomůcku hned z počátku své kariéry. Fotoaparát mu také umožňoval dokumentovat cesty, na které se vydával při přípravě svých pozdějších prací. Jeho fotografie odhalují citlivého, kreativního a vizionářského fotografa se speciálním zájmem o poetické efekty světla.
Vize Slovanské epopeje
Mucha zasvětil velkou část svého života Slovanské epopeji, ambicióznímu projektu, který zachycuje klíčové momenty z historie slovanských národů. Když v roce 1918 vzniklo Československo, navrhl Mucha pro novou republiku bankovky a známky.
Rozšíření „le style Mucha“
V roce 1900 byl pojem „le style Mucha“ synonymem pojmu art nouveau. Muchova tvorba měla vliv na celou řadu oblastí od komerčních výrobků po díla umělců, jako byli například Alexandre de Riquer, Eulogio Varela a Gaspar Camps.