Ukřižování je jedním z nejranějších Muchových děl, které vzniklo, když mu bylo přibližně osm let.

Je z něj patrný vliv katolické víry na jeho výchovu. O svém dětském prožitku svátků velikonočních v kostele později napsal: „Bylo to v tmavém výklenku, kde stál oltář s božím hrobem. Plno květin, plno omamující vůně a voskové svíce svítily tiše, jaksi svatě, a osvětlovaly zespodu zubožené tělo Krista na kříži, který v životní velikosti visel nad oltářem a byl tak smutný... Rád jsem klekával u božího hrobu jako ministrant se sepnutýma rukama. Nikdo nebyl přede mnou, jen ten dřevěný Kristus, a nikdo nemohl vidět, jak zavírám oči a myslím bůhví nač a jak se mi zdá, že klečím na prahu tajemné a neznámé budoucnosti.“

Na Muchovu vnímavost měla od raného dětství obrovský vliv katolická církev, obzvláště její architektonická krása, hudba a tajemná atmosféra. Díky svému hudebnímu nadání se ve svých 12 letech stal sboristou v brněnském Petrově.