
Le Pater (Otčenáš) (4 děl)
Le Pater, v češtině Otčenáš, je ilustrovaná Modlitba Páně, jíž je Mucha autorem. Muchův Otčenáš byl vydán na samém konci století, 20. prosince 1899, a Mucha jej mínil jako zprávu budoucím generacím o vývoji lidstva. Přál si lidem představit způsob, jak lze skrze archetypální křesťanskou modlitbu dojít k božskému ideálu, nejvyššímu stavu duchovního bytí.
Mucha dostal tento nápad v rozhodujícím okamžiku své kariéry – podle vlastních slov byl v té době čím dál tím více nespokojen s věčnými komerčními zakázkami a toužil se věnovat umělecké práci se vznešenějším poselstvím. Již od 90. let 19. století byl dlouhodobě ovlivňován svým zájmem o spiritualismus a především o zednářskou filozofii. V lednu 1898, téměř dva roky před vydáním Otčenáše, byl Mucha přijat do zednářské lóže v Paříži jako učeň a když byla jeho rodná země prohlášena za nezávislou, stal se Velmistrem Veliké lóže Československa. Muchovo zednářství bylo jasným vyústěním jeho spirituality a snahy hledat vyšší pravdu, která není viditelná pouhým okem. Na své duchovní cestě si Mucha uvědomil, že tři ctnosti – krása, pravda a láska – jsou základními kameny lidskosti. Šířením této myšlenky skrze své umění chtěl přispět k povznesení lidského bytí a v konečném důsledku k rozvoji lidstva.
Aby mohl Mucha svou vizi čtenáři lépe předat, rozebral všech sedm veršů Otčenáše a zrekonstruoval každý z nich vždy na třech stránkách. Každá úvodní strana je vždy v barvě, odpovídá verši ve francouzštině a latině a je orámována okázalým lemem zdobeným květinami a symbolickou ženskou figurou. Druhá strana, barevná a zdobená květinovými vzory, nese Muchův vlastní text – interpretaci verše. Třetí strana je vyvedena v jedné barvě, je tištěná fotogravurou a zobrazuje celostránkovou alegorickou kresbu, která reaguje na Muchovu interpretaci z druhé strany. Muchovy kresby v celé knize oplývají velkým množstvím zednářské symboliky. Výsledkem je nádherná kniha vydaná původně v nákladu 510 výtisků.
Otčenáš byl Muchovým prvním uměleckým a filozofickým manifestem a Mucha sám toto dílo považoval za své nejlepší. V roce 1900 vystavil Mucha knihu a přípravné črty na Světové výstavě v Paříži a byl hluboce poctěn, když se jeho ilustracím dostalo pozornosti císaře Františka Jozefa I.